Za celou dobu, co se aktivně věnuju hudbě, jsem toho vystřídal už vcelku dost. Vše začalo na PC. Tuším, že to byla nějaká 486ka nebo Pentium a různý prvotní trackery. To, jak začneš skládat elektronickou hudbu, myslím ovlivní obecně tvoje postupy do budoucna. Nicméně tím, že jsem začal dělat primárně hip hopový beaty, jsem se časem dostal ke klasice všech klasik – AKAI MPC 2000 XL. To mě docela bavilo a dodnes rád používám na tvorbu nejen rytmiky nějaké pady. V současné době mám doma Workstation Kurtzweil PC3 LE6 což je kombinace synthu, hudebních bank klasických nástrojů a padů. To si v realtimu nahrávám do Cubase, který pak používám na editování. Samozřejmě mixák. Mám už tisíc let Pioneer DJM-707 a jsem s ním pořád spokojenej. Pak gramofon Technics 1210 na samplování, skreče a různý experimenty. Ale třeba bude zítra všechno jinak. Člověk má nějaký postupy zajetý, ale to ho třeba časem naopak může kreativně svazovat. Někdy se vzbudím, mám chuť tvořit a říkám si, že to celý nahraju s nádobím z kuchyně a nejlíp na diktafon (smích)
Jak jsem podotkl, nejvíc používám Cubase. Edituju v něm vše, co si nahraju. Taky různý samply, zvuky. Používám ho, i když dělám hudbu nebo sounddesign k nějakým videím, je na to poměrně vhodnej. Občas využívám i VST instrumenty. Experimentoval jsem ale s většinou běžných DAW systémů – FL studio, Ableton, Logic, Reason. Dodnes na nějaký skicy používám Acid.
Zajímavá otázka. Nutno podotknout, že když jsem začínal, nebyl internet a ty informace, jak to celý dělat, prostě nebyly. Respektive bylo extrémně těžký se k nim dostat. Nemohl sis pustit tutorial na cokoliv, co tě napadlo, tak jak je to dnes. Museli jsme to prostě všechno objevit a naučit se sami dle nějaký vlastní intuice. Rozhodně bych si ale poradil, abych se věnoval víc klasickému hudebnímu vzdělání. Osvojil si více noty, stupnice a určitě se a naučil hrát na co nejvíc hudebních nástrojů.
Rapová scéna, potažmo celý ten žánr, prochází vývojem. Stejně jako všechno. Je to evoluce. Nelze dělat jednu věc deset tisíc let stejně. Respektive lze, ale vždy se najdou experimentátoři, kterým je ta škatulka malá a celý to posouvaj někam dál, jinam. V rapu je to poslední desetiletí hodně markantní. Dost to tu scénu polarizuje. Oldschooleři většinou nejsou schopní přijímat nový postupy a mlaďoši se diví, co to starší generace poslouchala za sračky. Normálka. Né, nechci to tak úplně generalizovat, je to samozřejmě složitější a vychází to z doby, ve které ta konkrétní hudba či výpověď vzniká. Samozřejmě hudbu taky, jako vždy, ovlivňují nový technologie a možnosti. Nemusím se třeba se vším úplně ztotožňovat, ale je potřeba být nad tím. Mládí vpřed!
Michala jsem tuším poprvé potkal na natáčení klipu pro jednu brněnskou partu, kde byl na hostovačce. Už tehdy jsem si říkal „Á, pozor, kadence!“ (smích). Pak vydal desku Obyčejnej chlapec, ještě jako Somar. Tam už bylo jasný, že tu máme velkej talent. A přes nějaký featy na Katakombách, což byla deska, kterou jsem celou produkoval, jsme se skámošili. Já pak chystal desku Jízdní Neřád, udělali jsme singl Hlavní nádraží, on si změnil jméno na Michajlov a už to jelo.
Paradoxně myslím, že každej máme trošku jiný hudební uvažování. Ale tím, že já ten rap v sobě budu vždycky mít a on není hlava zabedněná, z toho většinou vznikne snad něco zajímavýho. Například když jsem přemýšlel, že bych udělal nějakej studiovej živáč, věděl jsem, že to musí být s ním. Málokdo by to ve studiu takto na živo utáh. Tak vznikl klip Ústřední hřbitov. Jinak je to, řekl bych, klasika. Hraje si s nějakým nápadem a tuší, že by na to byl vhodnej beat ode mě, neboť mám už nějakej svůj rukopis. Stejně tak já, když tvořím nějakou produkci, už tak nějak vím, že by mi tam pasoval on. Takže si pak vyměníme nějaký pohled na věc a jdeme na to.
Jasný. Já tedy nejsem primárně režisér. Ale video mě nejen baví, ale i živí. Měl jsem firmu na tvorbu videoobsahu, kde jsem získal spoustu zkušeností, který teď můžu zužitkovat ve vlastní tvorbě.
Pravda je, že režie a celá produkce kolem toho mě baví, ale je to dost často hodně složitý. Buď nemáš dostatek prostředků na to, naplňovat nějaký svoje vize, nebo je to všechno z mnoha důvodů jeden velkej kompromis. Nicméně hledat ty cestičky, jak to vše přece jen udělat, je dost kreativní proces, a to mě vcelku naplňuje. Asi bych to nedělil striktně na buď hudba, nebo video. Ono to jde stejně vše ruku v ruce, takže tak nějak tuším, že celkově se budu v budoucích letech pohybovat prostě na poli audiovizuální tvorby. Jestli to budou víc klipy, film obecně nebo hudba či sounddesign – to ukáže čas.
Marek Košulič, zakladatel společnosti AZCD, se výrobě hudebních nosičů ...
„Vyráběli jsme CD pro jeden hardcore band a ti se s tím nepárali. Obje ...
Tvorba beatů nemusí být jenom zábava do šuplíku a pro pár kamarádů. Sp ...
